Předmluva
,,Vraťme se zpět," povídá Ania vylekaně, když už byli celkem hluboko v lese.
Její přítel však nedbá na její povyk a jde dál, jako by ho táhla neviditelná síla. Ania mu nestačí, a tak se rozbíhá a snaží se ho zastavit. Greg však jde dál a na Aniu nebere ohled. Chytá ho za ruku a táhne zpět, Greg ji odstrčil a ostře odvětil ,,pojď!"
Celá zoufalá vypouští první slzy: ,, Proč mi to děláš?! Pojďme domů!" přesto však poslušně cupitá za ním.
Greg konečně našel to, co hledal. Zastavili se u jednoho starého smrku. Kolem rostl jemný mech vypadající jako polštářky z hedvábí a vyzývající si jen naň lehnout. Ania pořád nechápe, proč ji sem Greg zavedl, proč ji zavedl hluboko do lesa k tomuhle starému stromu a co tu budou dělat.
Greg vytahuje něco z batohu, Ania na to pořádně nevidí, ale zdá se jí to být povědomé. Nevypadá to snad jako...
,,Provaz!" vykřikuje náhle.
,, Co s tím chceš dělat Gregu?" položila řečnickou otázku.
,, Co myslíš, zlato" odvětil s ironickým posměškem.
Ania natahuje ruku ke Gregovi, ten ji však silně chytá za zápěstí a táhne ke stromu. Došlo jí, že něco není v pořádku a začala se bránit. On měl ale takovou sílu, že jí to šlo jen s těží. Přivázal jí provaz kolem jednoho zápěstí a pak i kolem druhého. Přitáhl ji k sobě a pošeptal jí do ucha ,, Miluji tě". Lehce ji políbil na ústa, pak ji chytl pod krkem a přitáhl ke stromu. Dlouhý provaz vystačil na to, aby ji zavázal nohy a poté ji přivázal ke stromu.
Ania se nemohla hýbat. Nesnažila se ani křičet, protože věděla, že tady jí nikdo nepomůže. Nevyčerpávala energii na mluvení, čekala jen na to, co má přijít.
Greg jí přehodil přes hlavu pytel. I přes boty ucítila, jak ji něco tíží na nohou. Domyslela si, že jí něčím zasypal, nebylo jí však známo čím. Cítila podivnou vůni masa a krve. Potom už se nic nedělo.
Greg odešel.
Ania počítala v hlavě minuty. Čekala dlouhou dobu. Nevěděla, co má udělat. Byla bezmocná. Od doby, co sem přišli se výrazně ochladilo, pravděpodobně je večer. Přemýšlela, zda tudy někdo půjde a pomůže jí, pak by na Grega zavolala policii. V jednu dobu si dokonce myslela, že je to nějaký jeho žertík, ale tahle myšlenka ji již opustila.
Přemýšlela minuty, hodiny, když v tom ji z beznaděje vyrušilo vlčí zavití. Zvuk dávivého vití se blížil k ní. Ve vzduchu byl cítit strach a nejen to, už věděla, co jí Greg hodil k nohám. Maso. Syrové maso.
Věděla, že tohle bude zajisté její konec. Jen, co ji vlci objeví, vrhnou se na ni, jak na štvanou zvěř.
Čekala na jistou smrt. Ta však nepřicházela.
Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat