Leya opět usnula. Spala asi tři hodiny. Probudila jí obrovská rána. Znělo to, jako by někdo vrazil do dveří kovovou pěstí. Opět zkusila kliku a k její nevíře, klika povolila. Pomalu otevřela dveře a nahlédla ven. Byla tam dlouhá chodba a každých asi osm metrů byly dveře. Procházela kolem prvních a slyšela vzlyky a pláč. Tušila, že uvnitř je také zajisté nějaká další unesená dívka. Sic měla strach, zkusila kliku, ale tyhle dveře byly zavřené. Prošla kolem všech dveří, cel, ve kterých byly uvězněny dívky. Došla až na konec chodby, která se tam rozdvojovala. Zkusila jít doprava, uviděla další dveře, na kterých byl nápis sklad. Slyšela kroky, někdo se se spěchem a funěním blížil blíž k ní. Leya dostala strach, a tak bez ponětí, co vlastně dělá, vzala za kliku od skladu a vklouzla do něj. Vevnitř bylo několik se beden. Na každé bylo napsané, co obsahovala. Některé nápisy ji až polekali, bože teprve teď si uvědomila, co tu se všemi těmi dívkami, které slyšela z poza zamčených dveří dělají, co chtějí udělat i s ní. Ale asi ji zapomněli opět zamknout. Pravděpodobně ji někdo kontroloval a zapomněl a nebo, nebo je to past.
Někdo jí zasadil ránu, ale ona se ubránila a útočníka kopla do rozkroku. Útočník zakvílel bolestí a začal volat posily. Leya utíkala kolem všech těch beden a v dálce viděla denní světlo. Utíkala tím směrem. Ano byl tam východ a byl tak daleko. Upadla. Rozedřela si celá kolena a ruce, ale přesto se nevzdávala. Věděla, že musí utéct teď, ne jindy, teď a potom pomoct všem těm dívkám, nemůže je přece nechat, aby je dál znásilňovali, otřesnými technikami. Ty krabice plné... Au. Někdo ji trefil do ramena, začala jí proudem téct krev, ale utíkala dál. Tiskla si ránu. Utíkala, co jí síly stačily. Dorazila k tomu východu. K jejímu překvapení, tady nikdo nestál, kdo by hlídal. Proklouzla hlavní bránou a s šílenou bolestí v rameni utíkala dál. Doběhla k oné temné uličce, která jí právě tohle neštěstí způsobila. Vůbec netušila, že je tak blízko domova. Věděla kama. Utíkala ke svému bytu, neměla klíče, ale půjčí si náhradní správce tam určitě bude. Vběhla do dvora a potom ke vchodu. Popadla kliku a běžela po schodech do prvního patra. Hledala schránku s náhradními klíči. Její klíč tam byl. Doběhla dom a za sebou zamkla. Vyšla na balkón a skrčeně se dívala, jestli tam někdo není. Pronásledovatelé byli přímo na dvoře. Doufala, že ji nevidí. Rychle šla do kuchyně a vytočila policii a v rychlosti řekla, co se stalo. Pronásledovatelé věděli, kde bydlí. Našli ji. Uslyšela opět ránu. Vykoply dveře. ,,Ha, už tě máme, teď nám neutečeš ty mrcho!" a jedinou ranou Leyu zabili...
Za chvíli dojela policie. Pronásledovatelé nestihli utéct. Policie všechny pochytala a zatkla a zachránila dívky z jejich cel. Zachránili všechny krom Leyi. Ta je teď mrtvá, ale přesto zachránila 52 dívek, před možná podobným osudem, jako byl ten její.
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat