Bylo, nebylo, aneb co vlastně bylo, či nebylo...

Bylo, nebylo..
Nebylo. Vážně, takhle začínat nějak příběh, je úděs. Bylo, nebylo, co vlastně bylo nebo nebylo? Jaký dává smysl věta "Bylo, nebylo"?! Dalo by se o tom polemizovat, ale za 1. bylo by to na dlouho a za 2. já vlastně ani nevím, co to znamená "polemizovat". Další důkaz toho, že nejsem tak chytrá, jak si hodně lidí z mé třídy myslí. Ano, můžu říct jen jedno, je mi s toho zle. Vážně. 
Říkat pravdu, ano to jsem vždy chtěla, ale neměla jsem odvahu. Ale od událostí posledních týdnů jsem se tak nějak změnila a konečně jsem odhodlaná prostřednictvím tohohle blogu říkat své myšlenky a názory. Kašlu na vás a na vaše před-potupní a stupidní narážky! Kašlu! Měli byste vědět, že i já jsem člověk a mám city, a že 8 roků ve škole z někým jako jsou mí spolužáci, kteří neustále pomlouvají, dělají naschvály a chovají se jako andílci, jen když něco potřebují, není zrovna snadné. K tomu mít kámoše/nekámoše, kteří se chovají stejně, jak ostatní. Dobře kdybych řekla, že žádné nemám, asi bych trochu lhala, ale najít lidi, kteří mi opravdu rozumí a chápou mě je vážně těžké. Možná proto utíkám do virtuálního světa. Se mnou to není lehké, ale s kým ano?!
Jsem blázen pokoušející se občas o samovraždu, šílející z každé blbosti, jsem divná, někdy až moc chytrá, že to není k dobru. Nudná, nezábavná, bez vtipu, ale přesto mám něco, co možná někteří z vás neumí ocenit a někteří z vás nemají a to je SRDCE. Srdce, dobře je to myšleno obrazně. Má ho každý živý tvor, jinak by nežil, ale je to myšleno tak, že nemá ty city, empatii...
Najde se spoustu mrch a já si na ni někdy hraju, ale už mě to nebaví! Nebaví mě předstírat něco, co nejsem. Od teď to budu už jen já. Jen já! Ale kdo je vlastně "Já?!"

Na to stále hledám odpověď....

Jednou bych mohla napsat i o svém životě, jak je co těžké, jak je co bídné a jak najít pozitivum toho všeho.. Ale to zase příště.


Ronnie B.